Tak jsme se dočkali dalšího bull-tekku. Všechno už asi bylo napsáno, takže sem dám jen pár nejsilnějších dojmů :o). Začnu hrůzou zvanou "majitelé a polopenze", ať to mohu v klidu zapomenout :o))))...rizoto v jejich podání bylo něco, co jsem i já vzdala a zbaběle s Bárou a Venouškem z jídelny zdrhla. Trest se dostavil vzápětí...chodit na snídani a večeři přesně v devět a v šest večer, voda teplá nám byla puštěna od 20-21 a možná měli v plánu nám odtroubit i večerku :o). Mělo nás varovat, že nám povolili zapálit si v krbu v Klubovně...zřejmě i to byl trest. Když jsem doma vybalovala zbylej cukr, mohla bych ho vydávat za uzený. Jsem optimista, i v tomhle je pozitivní poznatek...když moje nemocný horní cesty dýchací vydržely několikahodinovou inhalaci hustého dýmu+mojí kuřáckou závislost, vydrží už naprosto všechno :o). V pátek jsem neustále votravovala všechny, že prostě MUSÍME najít cukrárnu a koupit dorty...Vyrazili jsme tedy procházkovým krokem směr Ledeč náměstí, kde jsme něco takového tušili. Chodníky na náměstíčku jako dlaň byly jen naše, prý se k naší skupince odvážili snad jen dva místní...to že i to stačilo, jsme měli zjistit odpoledne a druhý den v kempu, kam se na nás chodili dívat, jak kdyby přijel cirkus...Cestou zpátky dostala Lucka nápad ...bezva nápad...zajít do místního hostince na pivo. Poťouchle byl vyslán Olda, jakožto jedinej muž aby se mužně voptal, zda tam můžem se psema. My jsme čekali dole pod schody, abychom ho když tak v letu zachytili a nešel rovnou na hubu...Ledečští ovšem překvapili a tak jsme se napáskovali k jedinému volnému stolu. Hospoda na chvíli ztichla v očekávání, jak zvládem příspěvek na titulní straně místního plátku "Zabijáci zaútočili"...zklamali jsme, naše "ovada sebou béchly pod stůl" a my si v klidu dali pivo a pak i česnečku. Tam jsme taky přestáli průtrž mračen a vydali se zpět do Zátoky. Pak už jsme se jen tak povalovali, nechali se vočumovat, pesani se přetahovali nebo honili a Olda jako jediný muž se ujal nelehkého úkolu "zatopit v krbu"... Večer proběhl jako obvykle, jen ten dým byl bonus a taky neustálé odbíhání na kontrolu kamínek v pokojích, zda už malitýmu majiteli došlo, že jsme mu ráno říkali, že chcem zatopit, nás vrhalo do mírných depresí. Druhý den jedna část táhla na procházku do Pavlova, Vendulák s Věrou do Ledče bo je tam uhranul místní Zverimex. Pochod Pavlovem byl zvláštní, záclony se hejbaly, chasníci brali vidle do rukou, místní hlídači si mohli huby rozervat, na návsi byla jediná hospoda a ta měla zavřeno...tož jsme to obrátili zpátky, bo jsme si velmi dobře zapamatovali v půli cesty hospodu jinou (zřejmě nějaká mánie z Litomyšle) otevřenou a jídlem vonící :o)))). Všichni naši pejskové měli místní vořechy takříkajíc v p***i, ovšem krom Barbuchy. Tý se hrubě nelíbil hysterickej vlčák, chtěla si to s ním vyříkat...Lexi i Véna chtěli též uposlechnout její výzvy k boji a tak jsme urychlemě vyklidili pole. Cestou zpátky jsme si udělali pauzičku na splnění dvou soutěžních úkolů, nikdy bych nevěřila, že Barbucha ke mě přiběhne i bez čehokoliv k snědku nebo chrochtavýho..mile překvapila :o). Cestou zpátky jsme se tedy občerstvili v otevřené hospodě a dotáhli se do základního tábora. Splnili jsme druhou část úkolů, Barbucha teda ne, ta jako správný miminko a ještě "nemocný" byla uložena k odpolednímu odpočinku. Nevím jestli mi to má bejt líto nebo ne, protože jsem od Lucky na skok v pytli vyfasovala Lexinu...to od ní opravdu NEBYLO HEZKÝ :o(((((...ale měla jsem použít mozek a trvat na Vénovi. Hubu jsem málem hodila hned po prvním skoku, bo Lexina nabrala svou obvyklou rychlost světla, děkovala jsem bohu, že "pytel" byla dost široká cejcha...bejt to "bramborák" hledám tam zuby a brejle ještě dneska :o/. Celkově jsme se umístili na hezkém předposledním místě :oD. Pak už bylo jen dekorování vítězů a oslava "oslavenců" v zakrbené klubovně. Zábavná hra Lucky s Romanou "nakrm mě čokoládou" z výšky 3m do doširoka rozevřené pusy Lucky skončila tak, že bystrá Lexi okamžitě pochopila svou šanci dát si čokoládu, Lucka měla myslím jednu kostičku, kterou sebrala ze země dřív než Lexi :o)))). Já táhla vostudně spát brzo, moc se mi nechtělo strávil zas půl noci přemýšlením jestli si vyplivnu průdušky nebo se pob***ju díky hustému krbovému dýmu. Spala jsem ovšem neklidně a když jsem se za řvaní místních ptáků probrala nad ránem, dvěřmi zahlídla že svítá a pohled na protější pelech mě ujistil, že Olda tam SKUTEČNĚ JEŠTĚ NELEŽÍ...v polobezvědomí jsem šla rozpustit "duo pařmen" Vendula+Olda.. :o)))))...to už se pomalu stává koloritem :o))))). Pak už jsme jen pobalili a rozjeli se k domovům. Musím moc a moc poděkovat holkám za to že JSOU, vždycky si s nima ohromně odpočinem, za to že Vendulák je super samorost, Lucka je "akční" element a vymejšlí ty bejkárny a výlety bez kterých by to prostě nebyl bull-tekk, Báře za její "hlášky" bo toho sice moc nenamluví, ale co hláška - tu do kamene tesat :o)))), Romaně že nám obohacuje slovník a že už dovedu "chytat" skoro všechna slova ve větě tak aby mi dávala smysl..."drž, ani králíci netrpěli" je nezapomenutelný :o)))))))...prostě jak říkám ...že JSOU a že jsou takové jaké jsou ;o). Těším se na další srazík, snad nějakou tu chalupu, kde by nás nechali, najdem :o).
Komentáře
Přehled komentářů
NO vidíš to Cecilko - takový jsem dement. Až te´d čtu tenhle hodně hustý článeček :D. Leni nezklamalas :D opravdu hodně dobrý ! Taky jsme rádi že vás známe a že s vámi můžeme trávit tyhle nezbytné relax. chvilky :D. Moc se těšíme na další :D. Ahojka Pamela, Dalmantín a černý prcek :D
no dobře, ale...
(Vendula a Gi, 9. 4. 2008 20:07)
...co takhle zmínka o našem luxusním aportu? Ten kolorit tady naopak být nemusel :-)) super, to jsem se teda zasmála. Možná kdyby to četli Janouškovi, tak by jim ledacos došlo.. ale mně se tam tak líbilo, já bych jela hned zpátky, to nekecám.
To uhranutí zverimexem je bohužel trochu nedorozumění, ale já myslím, že i přes to všechno to nemělo chybu. Doufám, že Olda odjel do světa zvesela a s dobrou náladou a vy se holky opatrujte. Pa hroši z Říčan.
Jůů ŠUPA :D
(Romča,Ozzy a Danny, 14. 4. 2008 7:50)